Vláda schválila nový daňový balíček, který ji předložilo Ministerstvo financí, a to s účinností od 1. ledna 2021. Nyní se čeká ještě na schválení Parlamentem.
V rámci daňových změn obsažených v balíčku bude možné i poskytovat tzv. stravenkový paušál. Jak bude v praxi vypadat zavedení stravenkového paušálu? Jaké změny nastanou oproti nynějším podmínkám stravování zaměstnanců?
Stravenky v současnosti
Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel umožnit svým zaměstnancům stravování na pracovišti. Umožnit zaměstnancům stravování ale neznamená, že zaměstnavatel musí stravu zajistit. Jednou z variant, kdy zaměstnavatel pouze přispívá zaměstnanci na stravování, ale samotné jídlo nezajišťuje, jsou stravenky. V tomto případě je vždy část stravného hrazena zaměstnavatelem a část zaměstnancem. Nejběžnější je, že zaměstnavatel si do daňově uznatelných nákladů zahrne 55 % z hodnoty stravenky a zbývajících 45 % hodnoty strhne zaměstnanci z čisté mzdy. Pokud by zaměstnavatel chtěl přispívat zaměstnanci na stravné v plné výši, je zbylých 45% ze stravenky daňově neuznatelným nákladem. Většinou v praxi zaměstnavatel hradí zaměstnanci pouze právě daňově uznatelnou část stravenky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí každý rok vydává vyhlášku s maximální výší hodnoty stravenky, pro rok 2020 je maximální výše stravenky stanovena na 131 Kč. Tato hodnota stravenky je z hlediska daně z příjmů nejvýhodnější. Stravenky jsou také osvobozeny od sociálního a zdravotního pojištění.
Na trhu existuje několik poskytovatelů stravenek. Zaměstnavatel si od nich může stravenky objednávat a za tuto službu platí dvě procenta na provizích. Také odvádění stravenek je zpoplatněno několika procenty, tedy příjemce stravenek nedostane zpět částku, kterou vybral.
Někteří zaměstnavatelé nemohou zajistit svým zaměstnancům stravovací benefity z důvodů finanční a administrativní zátěže. Proto se začíná jednat o stravenkovém paušálu, který by mohl být řadou zaměstnanců využíván.
Stravenkový paušál
Na začátek je důležité zdůraznit, že zavedením stravenkového paušálu se neruší stravenky. Naopak k možnosti závodního stravování a stravenkám by se přidal tzv. stravenkový paušál. Tato forma benefitu je přímou podporou zaměstnavatele zaměstnancům peněžní formou. Zaměstnavatel, který by přešel ze stravenek na paušál, už by nedával zaměstnancům papírovou podobu benefitu na stravování, ale odvedl by peněžitou částku přímo zaměstnanci spolu se mzdou. Čistá mzda, kterou zaměstnanec dostane, bude tvořit jednu složku jeho příjmu a druhou složkou příjmu bude stravenkový paušál. Jedná se o benefit ke mzdě, který je z pohledu zaměstnance nezdaněný.
Stejný systém vzhledem k dani z příjmů ze strany zaměstnavatele, který platí u stravenek, by platil i u stravenkového paušálu. Neodváděly by se z něj odvody na zdravotní ani sociální pojištění. Daňově uznatelná by byla pouze část 55 % a 45 % by zůstalo daňově neuznatelných. Hodnota maximální daňově nejvýhodnější výše paušálu by byla také stanovována vyhláškou.
Výhody a nevýhody stravenkového paušálu
Stravenkový paušál bude mít za následek pokles tržeb stravenkových firem. Zaměstnavatelé se budou moci rozhodnout, čemu dají přednost. Už nyní je zřejmé, že velká část z nich upustí od stravenek úplně, aby nemuseli navíc platit provize jejich poskytovatelům. Stravenkové firmy budou mít na trhu novou konkurenci, a pokud budou chtít nadále existovat, budou muset přehodnotit svou obchodní strategii.
Negativní dopad využívání stravenek se projevuje primárně na straně majitelů restaurací, kteří je vnímají jako nevýhodné platidlo. Využití stravenek je i z tohoto důvodu omezené a ne všechny restaurace je přijímají. Další nevýhodnou stránkou stravenek je jejich doba platnosti, kterou jejich držitelé mohou propásnout a přijít tak o své prostředky. Navíc se stravenky dají používat k nákupům v obchodech, proto je jejich účel ke stravování zaměstnanců mnohdy nevyužitý. Z těchto důvodů je zavedení stravenkového paušálu vnímáno velmi příznivě a i ze stran restauratérů je podporováno.
