Na začátek, před samotným popsáním postupu, jak se přechází ze zaměstnání na tzv. mateřskou dovolenou, je důležité obecně vysvětlit používané pojmy. Především pojmy peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Peněžitá pomoc v mateřství (dále PPM) je dávka českého systému nemocenského pojištění a je nároková (je tedy nutné splnit určité podmínky pro nárok na tuto dávku – především potřebná doba pojištění). Zatímco rodičovský příspěvek (dále RP) je dávka státní sociální podpory a je nenároková (vyplácená částka je pro všechny stejná bez ohledu na výši příjmů).
PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ
V souvislosti s porodem a následnou péčí o dítě je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, a to po dobu 28 týdnů (v případě dvojčat a vícerčat 37 týdnů). Pro splnění nároku na peněžitou pomoc v mateřství musí být splněny dvě podmínky:
- být nemocensky pojištěn v době nástupu na PPM (popřípadě trvání ochranné lhůty)
- nemocenské pojištění muselo trvat alespoň 270 dnů za poslední 2 roky (podmínku je možné splnit u více zaměstnavatelů, nikoliv pouze u toho posledního)
V případě splnění těchto dvou podmínek se o PPM zažádá na předepsaném tiskopisu, který vydá ošetřující lékař včetně vyplněného data předpokládaného termínu porodu dítěte. Tiskopis se následně předá zaměstnavateli a ten jej předá OSSZ. Tento tiskopis je nutné předat zaměstnavateli před nástupem na PPM. Na tu je možné nastoupit 8–6 týdnů před předpokládaným termínem porodu.
Výše PPM je stanovena na 70 % z redukovaného denního vyměřovacího základu (ten je spočítán zpravidla z předcházejících 12 měsíců před nástupem na PPM). PPM se tedy zjednodušeně spočítá následovně:
1. výpočet denního vyměřovacího základu (DVZ)
- denní vyměřovací základ = měsíční mzda*12 měsíců/365 dnů
2. redukce denního vyměřovacího základu (započítávají se pouze určitá % z DVZ):
- z DVZ do 1 182 Kč se započítává 100 %
- z DVZ od 1 183 Kč do 1 773 Kč se započítává 60 %
- z DVZ od 1 773 Kč do 3 545 Kč se započítává 30 %
- z DVZ nad 3 545 Kč se započítává 0 %
3. všechny redukované vypočítané hladiny se sečtou a následně se vypočítá 70 %(což odpovídá uvedené výši PPM dané zákonem)
**4.předchozím výpočtem jsme zjistili denní dávku PPM; pro zjištění celkové částky PPM stačí zjištěnou částku vynásobit počtem dní mateřské, což je 196 dnů nebo 259 dnů u vícerčat (7 dnů*28 týdnů=196 dnů; 7 dnů*37 týdnů=259 dnů)
V roce 2021 je zafixovaná maximální výše PPM na částce 43 470 Kč měsíčně. V případě splnění podmínek pro PPM a jejím pobírání, je nutné v této době hlásit OSSZ veškeré změny, které by ovlivnili vznik/zánik/trvání nároku na dávku. Například změnu adresy, změnu bankovního účtu atd. Kromě hlášení změn na OSSZ je také nutné doložit po porodu zaměstnavateli rodný list dítěte.
Přechod z peněžité pomoci v mateřství na rodičovský příspěvek
Před ukončením PPM se podá žádost o rodičovský příspěvek na
úřad práce, dle místa trvalého bydliště rodiče, a také se
zaměstnavatel písemně požádá o poskytnutí rodičovské dovolené.
Rodičovská dovolená ovšem nemusí povinně navazovat bezprostředně na PPM.
Po ukončení PPM je možné vyčerpat řádnou dovolenou a až po jejím
vyčerpáním přejít na rodičovskou dovolenou. Tak jako v minulých letech,
se i letos doba pobírání PPM započítává do nároku na řádnou dovolenou
(je tedy považována za výkon práce). Ovšem výrazná změna od roku
2021 je u rodičovské dovolené, kdy se za výkon práce nově považuje
také prvních 20 týdnů pobírání RD (za podmínky, že zaměstnanec
skutečně vykonával práci alespoň 12 týdnů).
Obecně není možné pobírat zároveň PPM i RP v jednom měsíci. Jedinou
výjimkou je situace, kdy by zvolená výše RP byla vyšší než PPM (vyplacen
by byl rozdíl mezi PPM a RP).
RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK
Tuto dávku státní sociální podpory je možné pobírat až do 4 let věku dítěte (v potaz se ovšem bere pouze nejmladší dítě v rodině). Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to osobě, které pečuje o nejmladší dítě řádně a celodenně. Poznámkou o nejmladším dítěti v rodině je myšlena ta situace, kdy se pobírá rodičovský příspěvek na první narozené dítě a v této době se narodí další dítě – tím zanikne nárok na rodičovský příspěvek staršího dítěte a musí se zažádat o nový rodičovský příspěvek na mladší nově narozené dítě. Řádnou a celodenní péčí se rozumí i taková situaci, kdy dítě navštěvuje například jesle nebo mateřskou školu, ovšem v rozsahu nepřesahujícím 4 hodiny denně (v případě dítěte se zdravotním postižením je rozsah stanoven na maximálně 6 hodin denně). Děti mladší 2 let mohou navštěvovat jesle nebo mateřskou školu v rozsahu maximálně 92 hodin měsíčně a současně s tím je nutné tuto návštěvu nahlásit na Úřad práce.
Celková částka pro rok 2021, kterou je možné vyčerpat, je 300 000 Kč (v případě dvojčat a vícerčat 450 000 Kč). Přesnou částku RP, která bude měsíčně vyplácena, si rodič zvolí sám, pouze s podmínkou, že částka nesmí být vyšší než 70 % 30násobku DVZ u PPM. Pokud PPM nebyla pobírána, je maximum stanoveno na 10 000 Kč (u vícerčat 15 000 Kč). Částku, kterou si rodič zvolil, úřad bude vyplácet dokud se nevyčerpá celková maximální částka nebo dítě nedosáhne 4 let věku (pokud není RP vyčerpán ani do toho data, tak zanikne nárok na dávku RP). Zvolenou měsíční výši RP je možné jednou za 3 měsíce změnit.
U již dříve popsané situace, kdy se na první narozené dítě pobírá
RP a narodí se rodině druhé dítě (a RP se nestihl vyčerpat), Úřad práce
vyplatí zbývající RP najednou. Za podmínky, kdy je na Úřadu práce
oznámeno narození dalšího dítěte a jednomu z rodičů je možné stanovit
DVZ. O jednorázovém proplacení RP není vedeno řízení ani se nevydává
rozhodnutí; pouze se zašle oznámení (je možné podat proti tomuto postupu
písemnou námitku).
Pobírání rodičovského příspěvku je stanoveno na maximální dobu 4 let,
ovšem zaměstnavatel poskytuje rodičovskou dovolenou pouze na 3 roky. Po
3 letech tedy může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat návrat do
zaměstnání. V případě, že by rodič chtěl být i po třech letech
s dítětem, musí se se zaměstnavatelem domluvit na neplaceném volnu.
Ovšem, jedná se opravdu o dohodu obou stran. Pokud by s neplaceným volnem
zaměstnavatel nesouhlasil a zaměstnanec nedošel po ukončení rodičovské
dovolení do práce, jednalo by se o neomluvenou absenci a zaměstnanci by
hrozila výpověď. Ovšem existuje výjimka, kdy zaměstnavatel musí žádosti
o neplacené volno vyhovět – jedná se především o situace, kdy
rodičovský příspěvek končí v období letních prázdnin, kdy jsou
mateřské školy uzavřené a není možné zajistit péči o dítě jiným
způsobem.
DŮLEŽITÉ SOUVISEJÍCÍ INFORMACE
V praxi se velmi často setkáváme s dotazy, jak postupovat v následujících situacích:
Mateřská dovolená a studentky
Studium se za dobu pojištění potřebnou pro nárok na PPM nepovažuje. Pokud by tedy studentka, která současně při studiu nepracovala, chtěla nastoupit na PPM, nebude mít na ni nárok a ihned po dni porodu dítěte začne pobírat rodičovský příspěvek. Zákonem je ovšem dána situace, kdy je možné dobu studia považovat za dobu pojištění potřebnou pro nárok na PPM. Jedná se o situaci, kdy studentka úspěšně ukončí studium a nastoupí do práce (a tedy i začne být účastna pojištění), ale nedosáhne požadované doby pojištění 270 dnů. Právě v této situaci se jako doba pojištění započte i studium, pokud bylo v období do dvou let před začátkem požadovaného pobírání PPM. Důležitá je podmínka, že zaměstnání bezprostředně navazuje na ukončené studium. Dřívější ukončené studium (i ta úspěšně zakončená), na které nenavazuje zaměstnání tedy nelze do doby pojištění započíst.
Mateřská dovolená a nezaměstnaní na úřadu práce
Stejně jako u popsané situace studentek, ani u osob nezaměstnaných, které jsou vedeny v evidenci Úřadu práce, se doba v evidenci nezapočítává do potřebné doby pojištění. Ode dne porodu se tedy také začne pobírat rovnou rodičovský příspěvek. Ovšem i tady je zákonem dána výjimka, kdy nezaměstnaným osobám nárok na PPM vznikne. Jedná se o dobu tzv. ochranné lhůty ze skončeného zaměstnání.
Mateřská dovolená a práce na základě dohody o provedení práce
Nárok na PPM ze zaměstnání na základě dohody o provedení práce vznikne pouze, pokud je odváděno pojistné – aktuálně by tedy příjem musel být vyšší než 10 00 Kč měsíčně. Pokud by měsíční příjem nebyl vyšší než 10 000 Kč, z příjmu by nebylo odváděno pojistné, nevznikl by nárok na PPM a od porodu by se začal pobírat rovnou rodičovský příspěvek, tak jak je to blíže popsáno u dvou předchozích případů. U pracovního poměru na základě dohody o provedení práce není možné při ukončení počítat s ochrannou lhůtou.
Mateřská dovolená a přivýdělek
Přivýdělek při mateřské dovolené není zakázán, ovšem jsou stanovené určité podmínky. V případě přivýdělku u nového zaměstnavatele není omezení. V případě přivýdělku u zaměstnavatele, u kterého se čerpá mateřská dovolená, je nutné uzavřít nový pracovněprávní vztah, a to na odlišný druh práce. V praxi se nejčastěji jedná o dohodu o provedení práce do měsíčního výdělku 10 000 Kč, protože se z tohoto příjmu neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.
Mateřská dovolená a otec
Rodičovský příspěvek může pobírat buď matka nebo otec dítěte, ovšem vždy pouze jeden z nich. Na peněžitou pomoc v mateřství může místo matky nastoupit i otec, ovšem nejdříve po skončení šestinedělí (tuto dobu PPM náleží výhradně matce). Na PPM tedy otec může nastoupit od 7. týdne po narození dítěte (na dobu alespoň 7 dnů) a dávka se mu poskytuje nejvýše 22 týdnů (u dvojčat a vícerčat 31 týdnů). Jedná se o celkovou dobu pobírání dávky poníženou o dobu šestinedělí, kdy musí být dávka PPM vyplacena výhradně matce.