Na počátku roku 2021, kdy se změnil zákoník práce, a převedla se dovolená z dnů do hodin, se také změnilo tzv. „krácení dovolené“.
Tento pojem se využíval především ve chvíli, kdy zaměstnanec byl dlouhodobě nemocný, měl úraz nebo zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené. Od roku 2021 tento pojem ze zákoníku práce úplně vymizel. O této novince jsme se zmiňovali v našem článku, který si můžete přečíst zde.
Nejprve shrneme základní 2 podmínky pro vznik nároku na dovolenou, splněné musejí být současně:
- Nárok vzniká, pokud zaměstnanec odpracoval, alespoň 4-násobek své týdenní pracovní doby (příklad: pokud zaměstnanec pracuje od pondělí do pátku, musí odpracovat celé 4 týdny, aby mu vznikl nárok na dovolenou),
- Pracovní poměr u jednoho zaměstnavatel trval nepřetržitě alespoň 4 týdny (tzv. doba čekací)
Nyní se podíváme do zákoníku práce § 348, co se považuje za výkon práce:
Za výkon práce se považuje doba:
- kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
- dovolené,
- kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
- kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
Do výkonu práce se také počítá peněžitá pomoc v mateřství.
Ze zákoníku práce již víme, co se počítá do výkonu práce. Výpočet nároku na dovolenou umožňuje započítat až 20-násobek stanovené týdenní pracovní doby nepřítomnosti zaměstnance, ale musí být opět splněna podmínka a to:
- zaměstnanec musí odpracovat alespoň 12-násobek stanovené týdenní pracovní doby.
Ještě uvedeme praktické příklady:
Příklad 1: Zaměstnanec onemocněl v průběhu měsíce února (19. února) a jeho dočasná pracovní neschopnost, která nevznikla v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, trvala až do 31.12.2021. Jeho týdenní pracovní doba činí 40 hodin. Zaměstnavatel poskytuje 4 týdny řádné dovolené (roční nárok 40 hodin x 4 týdny).
Zde již bude splněna podmínka pro nárok na poměrnou část řádné
dovolené, tedy jak nepřetržité trvání pracovního poměru, tak
i odpracování alespoň 4-násobku týdenní pracovní doby. Do 18. února
zaměstnanec odpracoval 35 směn, tedy 280 hodin. To činí 7-násobek
týdenní pracovní doby. Pro zápočet limitovaných překážek to však
nestačí. Zaměstnanec neodpracoval 12-násobek týdenní pracovní doby. Doba
dočasné pracovní neschopnosti se nezapočítá vůbec.
Jeho nárok na dovolenou bude: (7/52) x 160 = 22 hodin.
Příklad 2: Zaměstnankyně onemocněla 8. července 2021 a její nemoc trvala do 31.12.2021. Její týdenní pracovní doba činí 37,5 hodin, podle harmonogramu směn měla odpracovat 1962 hodin. Avšak z důvodu nemoci odpracovala pouze 912 hodin. Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v délce 5 týdnů, tj. roční nárok činí 188 hodin (5 × 37,5).
Zaměstnankyně odpracovala 912 hodin, tj. 24-násobku její týdenní
pracovní doby. Podmínka odpracování 12-násobku týdenní pracovní doby pro
zápočet limitovaných překážek je splněna. Dočasnou pracovní neschopnost
můžeme započítat, avšak v maximálním možném limitu, tj. 20-násobku
týdenní pracovní doby.
Zaměstnankyně bude mít nárok na 160 hodin řádné dovolené.
Výpočet: ((24+20)/52) x 188 = 160 hodin.
