V rámci zaměstnaneckých benefitů se setkáváme s tzv. bezúročnou zápůjčkou. Pokud bychom se chtěli blíže podívat na pojem zápůjčka, občanský zákoník ji definuje takto: „Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“
Ve smlouvě o zápůjčce by mělo být uvedeno následující:
- výše zápůjčky a účel,
- doba splatnosti a výše jednotlivých splátek,
- způsob úhrady při skončení pracovního poměru.
Zápůjčka má formu peněžitou i nepeněžitou. Nejčastěji se setkáváme s peněžitou formou pro zaměstnance. Níže si představíme dopady tohoto benefitu na zaměstnance i zaměstnavatele.
Limit pro zdanění a odvody
Pro zaměstnance je od daně z příjmu osvobozen
majetkový prospěch (odpuštěné úroky) při bezúročné zápůjčce až
do souhrnné výše 300 000 Kč od téhož zaměstnavatele.
Při dodržení tohoto limitu není majetkový prospěch zahrnut ani do
vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění. Za
účelem zdanění je na zaměstnance nahlíženo stejně jako na společníky
i jednatele.
V případě, že by výše zápůjčky limit přesáhla, považuje se
majetkový prospěch za zdanitelný příjem a je potřeba tedy zdanit výši
obvyklého úroku z částky přesahující limit. Současně se tato hodnota
z majetkového prospěchu započítává do vyměřovacího základu pro odvod
sociálního a zdravotního pojištění.
Obvyklý úrok
Za úrok obvyklý je považován úrok, který je běžně dostupný v době sjednání zápůjčky u peněžních ústavů za obdobných podmínek a pro stejné typy produktů. Je zcela na zaměstnavateli, aby si podobný produkt vybral a obvyklý úrok tak stanovil. Po celou dobu splácení nemusí být výše obvyklého úroku na stejné úrovni. Správce daně očekává, že zaměstnavatel bude pružný a bude reagovat na změny u bankovních úroků na peněžním trhu a úrok pro zaměstnance v příslušném čase stanoví. Obvyklý úrok je tedy v budoucnu použit na nesplacené zůstatky jistiny s tím, že zdanění se provede nejméně jednou za zdaňovací období, nejpozději ve mzdě za prosinec.
Splatnost
Splatnost zápůjčky je uvedena v termínech ve smlouvě. Pokud tomu tak není, závisí splatnost na výpovědi smlouvy. Jestliže smlouva nezahrnuje ani výpovědní dobu, dle občanského zákoníku je stanovena na šest týdnů. V případě, že byly ve smlouvě ujednány splátky a zaměstnanec je v prodlení déle než tři měsíce od splatnosti jedné splátky, nebo s vrácení dvou splátek, zaměstnavatel může od smlouvy odstoupit a žádat splnění dluhu.
Další dopady pro zaměstnavatele
Zápůjčka poskytovaná zaměstnavatelem není jeho daňový výdaj. Bezúročné zápůjčky mohou poskytovat ze sociálních fondů, nebo ze zisku po zdanění. Podmínky bývají stanoveny ve vnitřním předpise, kolektivní smlouvě, nebo pracovní smlouvě.
Úročené zápůjčky
U peněžité zápůjčky zaměstnancům lze sjednat i úroky. Pokud by byl sjednán a nižší než obvyklý úrok, při překročení limitu by se zdanil majetkový prospěch jako rozdíl těchto dvou úroků a bylo by odvedeno sociální a zdravotní pojištění. Úroky z úročené zápůjčky jsou pro zaměstnavatele zdanitelný příjem. Pojistné hrazené zaměstnavatelem je daňově uznatelný náklad.